Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

Wyszukujesz frazę "Beneš, Milan" wg kryterium: Autor


Wyświetlanie 1-3 z 3
Tytuł:
KAPP A HERBART DVĚ POJETÍ VÝCHOVY A JEJICH RECEPCE V ANDRAGOGICE LITERATUŘE
Dwie koncepcje wychowania i ich recepcja w literaturze andragogicznej
Kapp and Herbart two concepts of education and their reception in the literature on andragogy
Autorzy:
Beneš, Milan
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/464017.pdf
Data publikacji:
2017
Wydawca:
Akademickie Towarzystwo Andragogiczne
Tematy:
Andragogika
pedagogika
státní pedagogika
pedagogizace
autonomie osobnosti
osvícenství
andragogika
edukacja państwowa
pedagogizacja
autonomiczna osobowość
oświecenie
andragogy
pedagogy
state pedagogy
pedagogization
adult education
autonomy of personality
enlightenment
Opis:
Alexander Kapp zjevně v roce 1833 použil jako první pojem andragogika. Jeho snahy ovšem podle většinového mínění zmařil vlivný Herbart, jenž výchovné zacházení s dospělými odmítnul. Při bližším pohledu se ukazují četné výpovědi andragogické diskuze jako zkreslení Kappových i Herbartových názorů. Je tedy nezbytné představit myšlenky těchto dvou autorů méně povrchně a zohlednit přitom tehdejší představy o výchově i historické a společenské okolnosti jejich vzniku. Příspěvek ukáže, že Kappovi nejde o andragogiku nebo učení se a vzdělávání dospělých, ale o „státní pedagogiku“, o výchovu poslušného občana. Herbart naopak vychází z autonomní osobnosti, která v morální oblasti má formovat samu sebe.
Bez wątpienia Alexander Kapp był pierwszym, który w roku 1833 użył terminu andragogika. Jednak panuje przekonanie, że jego ówczesny wysiłek promowania idei kształcenia dorosłych pozostawał w cieniu obowiązujących wtedy powszechnie idei Herbarta, który odmawiał dorosłym przywileju kształcenia. Dokładniejsze analizy wątków kilku współcześnie toczonych dyskusji andragogicznych wskazują jednak, że opinie Kappa i Herbarta w tym zakresie wydają się być zniekształcane. W artykule podjęto trud dogłębnej analizy poglądów obu autorów w kontekście historyczno-społecznych uwarunkowań, w jakich powstawały. W artykule autor stara się wykazać, że poglądy Kappa nie dotyczyły andragogiki ani edukacji i edukacji dorosłych, ale „pedagogiki państwowej“, której efektem miało być kształcenie posłusznego obywatela. Herbart z kolei był przekonany, że autonomiczna osobowość, która stanowi naturalną właściwość człowieka, umożliwia kształtowanie siebie w sferze moralnej.
Demonstrably, Alexander Kapp was the first to use the concept of andragogy in 1833. However, there is a prevailing belief that his efforts were thwarted by influential Herbart, who refused to treat adults as subjects of education. At a closer look, a number of statements of the andragogical discussion appear to be a distortion of both the Kapp’s and Herbart’s opinions. Therefore, it is necessary to present the ideas of these two authors less superficially, taking into account the understanding of education of that time, as well as the historical and social context, in which it was developed. The paper will show that rather than andragogy or learning and adult education, Kapp advocates “state pedagogy” and an education designed to create obedient citizens. On the contrary, Herbart believes in an autonomous personality who, in the moral area, should shape himself or herself.
Źródło:
Edukacja Dorosłych; 2017, 2; 265-274
1230-929X
Pojawia się w:
Edukacja Dorosłych
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Platón, Komenský a klasická německá pedagogika – andragogické implikace
Plato, Comenius And Classical German Pedagogy – Andragogical Implications
Autorzy:
Beneš, Milan
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/2549145.pdf
Data publikacji:
2021
Wydawca:
Wyższa Szkoła Ekonomiczno-Humanistyczna w Bielsku-Białej
Tematy:
pedagogy
andragogy
general education
self-education
paidea
pansophy
didactic
formal
non-formal and informal learning
Pedagogika
andragogika
všeobecné vzdělávání
sebevzdělávání
Pansofie
didaktika
formální
neformální a informální učení
Opis:
Throughout history, several philosophies of upbringing and education theory have arisen aiming to bring into fruition. the mission of man to be a man However, these theories were established on the fact that general, versatile, and uniform education of all will prepare the individual to later fulfilment of his/her life goals in personal, civilian and professional life. The most influential one of them comes from Plato, Comenius and classical German pedagogy. Then, there arises one problem for andragogy. Is it possible at all and what tasks does it have as pedagogy passes an already developed individual to life?
V průběhu dějin vzniklo několik filozofií výchovy a teorií vzdělávání, které se kladly za cíl, uskutečnit poslání člověka být člověkem. Přitom vycházely z toho, že všeobecné, všestranné a jednotné vzdělávání všech připraví jedince na pozdější plnění jeho životních rolí v osobním, občanském a profesním životě. Nejvlivnější z nich pochází od Platóna, Komenského a z německé klasické pedagogiky. Pro andragogiku pak vzniká jeden problém. Je vůbec možná, a jaké má úkoly, když pedagogika předává životu již plně rozvinutého jedince.
Źródło:
Polonia Journal; 2021, 13; 151-162
2083-3121
Pojawia się w:
Polonia Journal
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
    Wyświetlanie 1-3 z 3

    Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies