Temat: onomastika - Katalog OPAC zbiorów

Skocz do pozycji: 1.

Tytuł:: Onymické procesy tvorenia skalolezeckých ciest
Onymic Processes in the Formation of Rock Climbing Routes
Autorzy:: Krško, Jaromir
Lazarová, Shirley
Powiązania:: https://bibliotekanauki.pl/articles/1928039.pdf
Data publikacji:: 2017-11-10
Wydawca:: Polska Akademia Nauk. Instytut Języka Polskiego PAN
Tematy:: onomastika
toponymum
motivácia
orohodonymum
skalolezectvo
onomastics
toponym
motivation
orohodonym
rock climbing
Opis:: This paper is presents the research and analysis of rock climbing routes in Slovakia. It is concerned with a specific set of proper names which are known and used among rock climbers. In the Slovak onomastics J. Bauko has predominantly researched such proper names. Rock climbing has its own rules, morals, and ethics. The aim of the paper is to analyse proper names of rock climbing routes and to analysed the onymic processes used in the formation of these names. Proper names of rock climbing routes represent a specific set of names which reflect culture, language, and the social situation. In the paper, we present an overview of the names of rock climbing routes in Slovakia and a division of the names according to the type of motivation.
Źródło:: Onomastica; 2017, 61/1; 201-210
0078-4648
Pojawia się w:: Onomastica
Dostawca treści:: Biblioteka Nauki

Artykuł

Zmień widok

na półce

Skocz do pozycji: 2.

Tytuł:: Spoločenská hodnota vlastného mena
The Social Value of Proper Names
Autorzy:: Hladký, Juraj
Powiązania:: https://bibliotekanauki.pl/articles/1927996.pdf
Data publikacji:: 2017-11-10
Wydawca:: Polska Akademia Nauk. Instytut Języka Polskiego PAN
Tematy:: vlastné meno
onomastika
spoločnosť
kultúrne a spoločenské vzťahy
proper name
onomastic
company
cultural and social relations
Opis:: Proper names are a relatively stable part of the cultural landscape and cultural traditions that were shaped for decades and centuries. They reflect cultural and social development, the development of spiritual culture, ethnic conditions and relations, language and dialects. This study addresses proper names as psycholinguistic and sociolinguistic elements whose formation and behavior are connected to the onymic space as well as its users. The author presents some circumstances affecting the common cultural values of proper names from the developmental aspect. The cultural and historical value of proper names is evaluated in relation to the objects motivating the names, and their significance to the name-givers. The language competencies of the society, and the modus operandi of proper names are also taken into account in the evaluation. Such values are reflected even in the current use of proper names and the relations of the community to them. The proper name represents the human connection to the place where an individual lives, it is an expression of this relationship and thus presents a peculiar anthropological phenomenon. It is important from the bottom-up perspective of users of the proper name within a regional onymic system. This study addresses the types of changes in oykonyms influenced by political and social changes and their impact on the social value of a proper name, its functions, motivational and communication potential of unofficial historical names. The author understands the proper name as part of tradition, culture and universal human heritage.
Źródło:: Onomastica; 2017, 61/1; 15-24
0078-4648
Pojawia się w:: Onomastica
Dostawca treści:: Biblioteka Nauki

Artykuł

Zmień widok

na półce

Skocz do pozycji: 3.

Tytuł:: Měšek nebo Dago, Dobrava nebo Doubravka – jména prvního polského vladce a jeho české manželky
Mesko or Dago, Dobrava or Doubravka - the names of the first Polish ruler and his Czech wife
Autorzy:: Balowski, Mieczysław
Powiązania:: https://bibliotekanauki.pl/articles/908870.pdf
Data publikacji:: 2019-05-10
Wydawca:: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:: Czech language
Polish language
onomastika
antroponyma
first names
Mieszko
Doubravka
český jazyk
polský jazyk
jména
Opis:: Autor analyzuje jména Mieszko a Dąbrówka/Doubravka v polských a českých historických pramenech. Odkazuje také na současné lingvistické studie, které zpochybňují existenci jména Mieczysław v desátém století a také jména Dąbrówka jako polské podoby českého jména Doubravka. Zatímco druhé je uváděno v českých textech a bylo použito v 10. století u českého knížecího dvora, první je známo pouze z prvních polských kronik. Není potvrzeno staršími latinskými nebo německými kronikami nebo jinými dokumenty z tohoto období.
The author analyzes the names Mieszko and Dąbrówka / Doubravka in Polish and Czech historical sources. He also refers to contemporary linguistic research, which questions the existence of the name Mieczysław in the tenth century, and also the name Dąbrówka as the Polish form of the Czech name Doubravka. While the second one is certified in Czech texts and was used in the 10th century at the Czech court, the first is known only from the records of the first Polish chronicles. It is not confirmed by any earlier Latin or German chronicles or other documents from that period.
Źródło:: Bohemistyka; 2019, 2; 181-193
1642-9893
Pojawia się w:: Bohemistyka
Dostawca treści:: Biblioteka Nauki

Artykuł

Zmień widok

na półce

Skocz do pozycji: 4.

Tytuł:: Vzájemné působení a prolínání apelativní a propriální slovní zasoby v nářeční rovinĕ češtiny
The Mutual Influence of the Appellative and Proprial Lexis in the Dialects of the Czech Language
Autorzy:: Čižmárová, Libuše
Powiązania:: https://bibliotekanauki.pl/articles/2008039.pdf
Data publikacji:: 2020-12-15
Wydawca:: Poznańskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk
Tematy:: Czech language
dialectology
onomastics
appellatives
place names
minor place names
čeština
dialektologie
onomastika
apelativa
oikonyma
anoikonyma
Opis:: Příspěvek vychází ze zaměření autorky na nářeční apelativní a propriální slovní zásobu v češtině. Vzájemné ovlivňování a prolínání obou složek je ilustrováno na příkladech ze dvou obcí – z Hlohovce, obce s původně chorvatským obyvatelstvem na pomezí východní Moravy a Rakouska, jejíž název byl zřejmě uměle vytvořen na základě mylné interpretace apelativního východiska jména obce (jméno Hlohovec patrně nesouvisí s apelativem hloh, ale se slovesem ležet), a z Rácova na Jihlavsku na Českomoravské vysočině, kde v důsledku zániku regionálního apelativa došlo k mylnému chápání motivace pomístního jména a jeho přetvoření ve jméno nové, předpokládající zcela jinou motivaci (M/močihuba : MozciHuba : Mučí Huba : Mlčí Huba -> Tiché údolí, Mlčící dolina).
The article in based on the author’s academic interest in dialectological vocabulary and proper names. The two sectors’ mutual influence is illustrated by means of examples from two locations: Hlohovec, a village on the East-Moravian and Austrian border, the name of which was presumably coined as a consequence of a false interpretation of its appellative basis (Hlohovec is probably not related to the appellative hloh ‘hawthorn’, but to the verb ležet ‘lay’), and Rácov in the Jihlava region of the Bohemian-Moravian Highlands where the local appellative perished and an anoikonym was falsely understood and transformed into another one with a different motivation (M/močihuba – ‘heavy drinker’: MozciHuba : Mučí Huba : Mlčí Huba ‘mouth is quiet’ -> Tiché údolí ‘quiet valley’, Mlčící dolina ‘silent dale’).
Źródło:: Gwary Dziś; 2020, 12; 213-228
1898-9276
Pojawia się w:: Gwary Dziś
Dostawca treści:: Biblioteka Nauki

Artykuł

Zmień widok

na półce

Skocz do pozycji: 5.

Tytuł:: Zbořil v budovatelském románu: několik poznámek ke stylu a žánrové charakteristice »Slaného sněhu« Miroslava Rafaje
Zbořil in the building novel: some remarks on the style and genre characteristics of Miroslav Rafajs »Slaný sníh«
Autorzy:: TICHY, Ondřej
Powiązania:: https://bibliotekanauki.pl/articles/909177.pdf
Data publikacji:: 2020-09-15
Wydawca:: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:: Miroslav Rafaj
Normalization literature
socialist realism novel
onomastics
literary analysis
normalizační literatura
budovatelský román
onomastika
literární analýza
Opis:: Studie se zabývá románem Slaný sníh ostravského regionálního autora Miroslava Rafaje, který je řazen do kontextu normalizační budovatelské literatury. Rozbor se soustřeďuje na žánrové aspekty díla, jeho postavy, časoprostor a ladění. Vedle literárněvědné analýzy bude využito i hlediska onomastického. Cílem článku je pou- kázat na specifičnost i typičnost románu v rámci dobové tvorby a stimulovat zájem o výzkum beletrie podobného zaměření.
The study deals with the novel Slaný sníh (“Salty Snow”), written by Miroslav Rafaj, an Ostrava-based regional author. Rafaj forms part of the socialist realism fiction in the era of the Czechoslovak “Normalization” (1970s). The analysis focuses on the genre aspects of the book, the story characters, its setting, period, and atmosphere. Besides the literary analysis, an onomastic perspective will be made use of, too. The goal of the article is to show both the specific, and typical features of the novel within the period fiction, and to arouse interest in researching the books of the same kind.
Źródło:: Bohemistyka; 2020, 3; 394-408
1642-9893
Pojawia się w:: Bohemistyka
Dostawca treści:: Biblioteka Nauki

Artykuł

Zmień widok

na półce

Informacja

Wyszukujesz frazę "onomastika" wg kryterium: Temat

Źródło danych

Dostawca treści

Kolekcja

Rok wydania

Wydawca

Temat

Autor

Typ dokumentu

Język