Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

English (EN)·Polski (PL)·Yкраїнський (UK)
Przejdź do strony domowej biblioteki Centralna Biblioteka Wojskowa Link otwiera się w nowym oknie Logo biblioteki Prolib Integro - strona głównaCentralna Biblioteka Wojskowa

Wyszukujesz frazę "mluvnice" wg kryterium: Temat

  Lista filtrów
Wyrównaj
    Wyświetlanie 1-4 z 4
    Tytuł:
    My jsme tři, jich je pět
    There are three of us, there are five of them
    Autorzy:
    Hrdlička, Milan
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/1627417.pdf
    Data publikacji:
    2021-04-15
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech grammar
    numerals
    genitive
    declension
    phraseology
    česká mluvnice
    číslovky
    genitiv
    skloňování
    frazeologie
    Opis:
    V češtině hraje důležitou roli množství (počet) pět. Tato skutečnost souvisí s vnímáním okolního světa lidským mozkem. Ten je schopen vnímat jednotlivé prvky jako nespojité, individuální, do množství čtyři včetně. Počtem pět počínaje ovšem mozek přestává ony prvky rozlišovat jako jednotlivé, splývají mu, a proto pojímá příslušnou množinu globálně, jako celek. To se projevuje jak v deklinaci (po číslovce pět a vyšších následuje počítaný předmět v genitivu plurálu), tak v užívání některých výrazů (rok, léta) či ve frazeologii.
    The number “five” plays an important role in Czech. This is caused by the perception of the world by human brain. It can perceive particular elements as unconnected, individual, up to the amount of four, inclusive. Starting with the number five, the brain stops to differentiate such elements as individual; they merge and therefore the brain perceives the given set of elements globally as a whole. This is manifested both in the declension (the number five and higher numbers are followed by plural nouns in genitive) and in the use of certain expressions (“rok” [year], “léta” [years]) or phraseology.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2021, 2
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Mimo dopravní obsluhy?
    Autorzy:
    Milan Hrdlička, Milan Hrdlička
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/909163.pdf
    Data publikacji:
    2020-05-15
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech grammar
    preposition
    case
    mistake
    česká mluvnice
    předložka
    pád
    chyba
    Opis:
    Článek pojednává o problémovém užívání některých českých předložek ze strany rodilých mluvčích češtiny, mimo jiné o případech, kdy je v řečové komunikaci užita předložka s jiným pádem, než který je v souladu se současnou spisovnou normou českého jazyka. Příspěvek rovněž poukazuje na některé výrazné vývojové tendence, které lze v posledních desetiletích na řečové distribuci českých prepozic sledovat. Jedná se zejména o expanzi předložky na, o stále častější výskyt dvou předložek vedle sebe a o užívání některých předložek v rozporu s jejich sémantikou.  
    The article addresses the problematic usage of certain Czech prepositions by Czech native speakers, among others the cases where a preposition is used in speech with a different case than the one which corresponds to the standard Czech norm. It further focuses on some significant development tendencies in speech distribution of Czech prepositions which have been observed over the last few decades. The focus is mainly on the expansion of the preposition na, still frequenter usage of the competition of two prepositions and the usage of certain prepositions contrary to their semantics.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2020, 2; 271-273
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Kodifikovaná plurálová shoda neuter v nominativu a akuzativu: mizející realita?
    The codified match of the nominativus and accusativus of plural form of neuter: vanishing reality?
    Autorzy:
    Sojka, Pavel
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/908815.pdf
    Data publikacji:
    2018-09-07
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech
    grammar
    morphology
    codification
    neuter agreement
    český jazyk
    mluvnice
    tvarosloví
    kodifikace
    shoda neuter
    Opis:
    Z historických příčin je plurálová shoda neuter bezesporu jedním ze slabých míst spisovného českého tvarosloví, a to nejméně od počátku 19. století. Přinejmenším od 80. let 20. století je jediná kodifikovaná varianta (ta velká města zanikla) považována mnohými uživateli jazyka, ale i některými bohemisty za vypjatě knižní. Obecněčeská podoba Ty velký města zanikly si však stále zachovala nespisovný charakter a ani moravská podoba Ty velké města zanikly není přijímána jednoznačně kladně (zejména mluvčími z Čech). Tento příspěvek se snaží odpovědět na otázku, jak silnou pozici mají kodifikované varianty v současných televizních interview. Zjištění vycházejí z analýzy 200 vysílání publicistického pořadu Interview ČT24, jehož hosty jsou osobnosti z politické sféry, jakož i z dalších společenských oblastí.
    It can hardly be argued that – for historical reasons – the neuter plural agreement has been one of the weak points of the Standard Czech morphology at least since the 1800s. At least since the early 1980s the only codified form (ta velká města zanikla) has been regarded by many speakers and even by many bohemists as too „bookish” whereas the Colloquial Czech form used in informal style in Bohemia (ty velký města zanikly) has still retained a high degree of colloquiality and the Moravian form (ty velké města zanikly) doesn’t meet with general acceptance in Bohemia (according to sociolinguistic research). This paper aims to answer the question to what extent the codified form of neuter plural agreement is applied in present-day TV interviews. The examined specimen contains 200 recordings of the Interview ČT24 show. The 200 interviewees are celebrities from political and social walks of life.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2018, 3; 205-218
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Prézentní časování sloves vzorů »kryje« a »kupuje« ve spisovné češtině: variantnost, nebo unifikace?
    Present timing of pattern verbs »cover«s and »buys« in standard Czech: variability or unification?
    Autorzy:
    Sojka, Pavel
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/909318.pdf
    Data publikacji:
    2021-01-15
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech
    historical grammar
    conjugation
    český jazyk
    historická mluvnice
    časování
    Opis:
    Tvarová konkurence v prézentním časování sloves vzorů kryje a kupuje jako výsledek hláskových změn (v 1sg kryji/kupuji vs. kryju/kupuju; ve 3pl kryjí/kupují vs. kryjou/kupujou) existuje v češtině již od 15. století. Progrese koncovek -u a -ou se tradičně vysvětlovala jako projev tvarového vyrovnávání uvnitř 1.–3. slovesné třídy. V roce 1993 byly proto u vzorů kryje a kupuje koncovky -u a -ou přijaty do kodifikace spisovného jazyka. Toto rozhodnutí se však nesetkalo s všeobecným souhlasem, neboť pozice obou koncovek ve spisovných textech není stejná: zatímco koncovka -u se postupně neutralizuje, koncovka -ou si stále zachovává značný stupeň příznakovosti, či dokonce nespisovnosti (zejména v psaných textech). V tomto příspěvku si klademe otázku, jak se tato tvarová konkurence projevuje v dnešní televizní publicistice, konkrétně v diskusním pořadu Interview ČT24.
    The morphological variation in the present-tense conjugation of the kryje and kupuje conjugation types (3rd verb class) as a result of gradual vowel shifts has been in progress since the 15th century. The gradual back shift towards the endings -u and -ou used to be explained as a result of paradigm levelling within the conjugation types of the 1st, 2nd and 3rd verb class. In 1993, these endings were codified alongside with the endings -i and -í. However, this codification act hasn’t met with general approval, because the incidence of the endings -u and -ou in standard language is not equal: while the ending -u has been standardizing, the ending -ou has still retained its markedness or can be even regarded as colloquial, in particular in written standard language. In this paper, we aim to answer the question how the endings -u and -ou are applied in present-day TV journalism, namely in the Interview ČT24 show.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2021, 1; 27-46
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
      Wyświetlanie 1-4 z 4

      Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies