Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

English (EN)·Polski (PL)·Yкраїнський (UK)
Przejdź do strony domowej biblioteki Centralna Biblioteka Wojskowa Link otwiera się w nowym oknie Logo biblioteki Prolib Integro - strona głównaCentralna Biblioteka Wojskowa

Wyszukujesz frazę "dialektologie" wg kryterium: Temat

  Lista filtrów
Wyrównaj
    Wyświetlanie 1-4 z 4
    Tytuł:
    Úkoly české dialektologie na počátku 21. století
    The tasks of Czech Dialectology at the beginning of the 21st century
    Autorzy:
    Ireinová, Martina
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/1854130.pdf
    Data publikacji:
    2021-12-10
    Wydawca:
    Poznańskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk
    Tematy:
    dialectology
    dialects
    geolinguistics
    linguistic atlas
    dialect dictionary
    dialektologie
    dialekty
    jazykový zeměpis
    jazykový atlas
    nářeční slovník
    Opis:
    Pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky se zabývají výzkumem tradičních teritoriálních dialektů v českém národním jazyce. Vypracovali šest svazků Českého jazykového atlasu (knižně vydáno v letech 1992–2011), dostupný je též v elektronické podobě. Čeští dialektologové zpracovávají Slovník nářečí českého jazyka a Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Spolupracují na jednotlivých svazcích Evropského jazykového atlasu (Atlas linguarum Europae) a Slovanského jazykového atlasu (Общеcлавянский лингвистический атлас).
    The researchers from the Department of Dialectology of the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences have been involved in research into traditional territorial dialects within the Czech national language. They have compiled six volumes of the Czech Linguistic Atlas (published in 1992–2011) while its electronic version is being finalised. Czech dialectologists have been compiling the Dictionary of Czech Dialects and the Dictionary of Minor Place Names in Moravia and Silesia. They collaborate on the individual volumes of the Linguistic Atlas of Europe (Atlas linguarum Europae) and the Slavic Linguistic Atlas (Общеcлавянский лингвистический атлас).
    Źródło:
    Gwary Dziś; 2021, 14; 11-16
    1898-9276
    Pojawia się w:
    Gwary Dziś
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Vzájemné působení a prolínání apelativní a propriální slovní zasoby v nářeční rovinĕ češtiny
    The Mutual Influence of the Appellative and Proprial Lexis in the Dialects of the Czech Language
    Autorzy:
    Čižmárová, Libuše
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/2008039.pdf
    Data publikacji:
    2020-12-15
    Wydawca:
    Poznańskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk
    Tematy:
    Czech language
    dialectology
    onomastics
    appellatives
    place names
    minor place names
    čeština
    dialektologie
    onomastika
    apelativa
    oikonyma
    anoikonyma
    Opis:
    Příspěvek vychází ze zaměření autorky na nářeční apelativní a propriální slovní zásobu v češtině. Vzájemné ovlivňování a prolínání obou složek je ilustrováno na příkladech ze dvou obcí – z Hlohovce, obce s původně chorvatským obyvatelstvem na pomezí východní Moravy a Rakouska, jejíž název byl zřejmě uměle vytvořen na základě mylné interpretace apelativního východiska jména obce (jméno Hlohovec patrně nesouvisí s apelativem hloh, ale se slovesem ležet), a z Rácova na Jihlavsku na Českomoravské vysočině, kde v důsledku zániku regionálního apelativa došlo k mylnému chápání motivace pomístního jména a jeho přetvoření ve jméno nové, předpokládající zcela jinou motivaci (M/močihuba : MozciHuba : Mučí Huba : Mlčí Huba -> Tiché údolí, Mlčící dolina).
    The article in based on the author’s academic interest in dialectological vocabulary and proper names. The two sectors’ mutual influence is illustrated by means of examples from two locations: Hlohovec, a village on the East-Moravian and Austrian border, the name of which was presumably coined as a consequence of a false interpretation of its appellative basis (Hlohovec is probably not related to the appellative hloh ‘hawthorn’, but to the verb ležet ‘lay’), and Rácov in the Jihlava region of the Bohemian-Moravian Highlands where the local appellative perished and an anoikonym was falsely understood and transformed into another one with a different motivation (M/močihuba – ‘heavy drinker’: MozciHuba : Mučí Huba : Mlčí Huba ‘mouth is quiet’ -> Tiché údolí ‘quiet valley’, Mlčící dolina ‘silent dale’).
    Źródło:
    Gwary Dziś; 2020, 12; 213-228
    1898-9276
    Pojawia się w:
    Gwary Dziś
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Obraz husy v české lidové frazeologii
    The image of the goose in Czech folk phraseology
    Autorzy:
    Šipková, Milena
    Ireinová, Martina
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/26850478.pdf
    Data publikacji:
    2023
    Wydawca:
    Poznańskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk
    Tematy:
    dialect
    phraseology
    phraseme
    dialectology
    Dictionary of Czech Dialects
    frazeologie
    frazém
    dialektologie
    Slovník nářečí českého jazyka
    dialekt
    nářečí
    Opis:
    Příspěvek pojednává o frazémech s komponentem husa; jeho cílem je jednak ukázat, jak se výraz husa reflektuje v českých nářečích, jednak popsat motivaci vybraných frazémů a jejich význam. V české lidové frazeologii patří jednotky s tímto zooapelativem k těm bohatěji zastoupeným. Materiál pochází z Archivu lidového jazyka a je postupně zpracováván ve Slovníku nářečí českého jazyka.
    The article focuses on phrasemes with the component husa (goose); its aim is to show how the word husa is reflected in Czech dialects, and to describe the motivation of the selected idioms and their meaning. In Czech folk phraseology, the units with this zoo-appellative are among the more commonly represented. The material, coming from the Archive of Folk Language, is being gradually processed in the Dictionary of Czech Dialects.
    Źródło:
    Gwary Dziś; 2023, 16; 113-120
    1898-9276
    Pojawia się w:
    Gwary Dziś
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Pochodzenie etnolektu hałcnowskiego w świetle fonetyki i fonologii historycznej
    The origin of Halcnovian ethnolect in the light of historical phonetics and phonology
    Der Ursprung des Alznerischen Ethnolekts im Lichte der historischen Phonetik und Phonologi
    Autorzy:
    Dolatowski, Marek
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/943859.pdf
    Data publikacji:
    2015
    Wydawca:
    Uniwersytet Łódzki. Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego
    Tematy:
    German dialectology
    language island research
    Halcnow
    Halcnovian ethnolect
    historical phonology
    history of the German language
    deutsche Dialektologie
    Sprachinselforschung
    Alzen
    alznerischer Ethnolekt
    historische Phonologie
    deutsche Sprachgeschichte
    dialektologia niemiecka
    wyspa językowa
    Hałcnów
    etnolekt hałcnowski
    fonologia historyczna
    historia języka niemieckiego
    Opis:
    The Halcnovian ethnolect is an old dialect of the Bielsko-Biała's language island, no more used in the everyday communication. There are few written documents which refer to his origin, so it is not known well. In this situation the linguistics, and especially the phonology, can help to find out the land of origin of the Halcnovian settlers. In this paper the author try to analyse the phonologic system of the ethnolect in comparison to the historic phonology of the German language that it derives from. The reference level is first of all the Middle High German (in addition, less taken into consideration, the Old High German and the Early New High German), because, how it results from the analysis, it was the last common stage of evolution. The outcome of the study doesn't contradict the information indicated in the few written documents – the ethnolect has probably emerged from the East Central dialects in the 14th-15th century.
    Der Alznerische Ethnolekt ist einer der Dialekte der Bielitz-Bialaer Sprachinsel und wird im Alltag nicht mehr gesprochen. Es gibt wenige Dokumente, die die Anfänge der Sprachinsel beschreiben, deswegen sind sie größtenteils unklar. In solch einer Situation kann die Linguistik, besonders die historische Phonologie, bei der Suche nach der Urheimat der Alznerischen Kolonisten behilflich sein. Im Artikel versucht der Autor das phonologische System des Ethnolekts zu analysieren, indem er es mit den Systemen älterer Entwicklungsstufen der deutschen Sprache vergleicht. Die Vergleichsbasis ist dabei das Mittelhochdeutsche (neben den seltener berücksichtigten Althochdeutsch und Frühneuhochdeutsch), weil es, der Forschung nach, die letzte gemeinsame Entwicklungsstufe war. Die Ergebnisse der Analyse widersprechen nicht den Angaben, die in den wenigen Dokumenten zu finden sind – wahrscheinlich hat sich der Ethnolekt im 14.–15. Jahrhundert von den ostmitteldeutschen Dialekten abgetrennt.
    Źródło:
    Acta Universitatis Lodziensis. Studia Indogermanica Lodziensia. Supplementary Series; 2015, 4
    2451-1153
    Pojawia się w:
    Acta Universitatis Lodziensis. Studia Indogermanica Lodziensia. Supplementary Series
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
      Wyświetlanie 1-4 z 4

      Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies