Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

Wyszukujesz frazę "Všetička, František" wg kryterium: Autor


Wyświetlanie 1-9 z 9
Tytuł:
»Zapadlí vlastenci« Karla Václava Raise
»Zapadlí vlastenci« by Karl Václav Rais
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/2084969.pdf
Data publikacji:
2022-03-21
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Opis:
Raisovi Zapadlí vlastenci (1894) začínají temporálním incipitem, který zároveň vymezuje celou dobu románového děje. Hrdinové prózy mají ptačí nomina propria. Celým dílem prochází apoditní motiv nemanželského dítěte. Na výstavbě románu se dále podílí deníková a epistolární složka, stejně tak postava anticipanta a signifikantní kapitola (13.). Rais vtiskl próze charakter architektonické triády. Morfologicky má autor blízko k Aloisi Jiráskovi a Juliu Zeyerovi.
Zapadlí vlastenci (1894) by K. V. Rais begins with temporal incipit, which frames the plot of the novel. The protagonists have birds’ nomina propria. The motif that goes through the whole work is a revelatory motif of a illegitimate child. Other aspects of the composition are diary-like and epistolar elements, as well as the anticipant’s character and significant chapter (13.). The prose work has a character of architectonic triad. From the morphological point of view, the author is close to Alois Jirásek and Julius Zeyer.
Źródło:
Bohemistyka; 2022, 2; 223-230
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Zrcadlo masopustu – barokní lidová hra
Zrcadlo masopustu – baroque folk play
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/50713366.pdf
Data publikacji:
2024
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
synoptický titul
architektonický rytmus
středové dějství
architektonická korespondence
architektonické zarámování
onirická scéna
synoptic title
architectonic rhythm
central act
architectonic correspondence
architectonically framed
dreamlike scene
Opis:
Zrcadlo masopustu je lidová hra z roku 1690. Pochází z Tábora a má ráz barokní morality. Je opatřena synoptickým titulem a vystavěna na architektonickém rytmu. Součástí rytmu je středové dějství, prostoupené architektonickou korespondencí. Děj hry doprovází místy hudební projev. Na jejím závěru se výrazně podílí finální explicit. Drama autor architektonicky zarámoval a do vstupního dějství vložil závažnou onirickou scénu.
Zrcadlo masopustu (A Carnival Mirror) is a folk play written in 1690 in Tábor. It is a baroque morality play with a synoptic title, built upon an architectonic rhythm. The Central Act, laden with architectonic correspondence, is an integral part of this rhythm. The plot of the play is occasionally accompanied by music. An important part of the play are its final words. The drama is architectonically framed, and Act One includes a crucial dreamlike scene.
Źródło:
Bohemistyka; 2024, 24, 2; 145-153
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Bezručův »Kovkop«
»Kovkop« of Petr Bezruč
Bezručův "Kovkop"
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/908759.pdf
Data publikacji:
2017-03-15
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
Bezruč
základní sloveso
enumerativní výčet
otázky
minipříběhy
obraz krve
refrén
titul básně
basic verb
enumerative listing
questions
mini - stories
a picture of blood
refrain a title of the poem
Opis:
Composing the poem Metal Digger (Kovkop) Petr Bezruč used those tectonic means: repetition of a basic verb, enumerative listing, asked questions and mini-stories. A picture of blood takes an important role as well as the refrain and the title of the poem.
Petr Bezruč použil při výstavbě básně Kovkop těchto tektonických prostředků: opakování zák ladního slovesa, enumerativního výčtu, kladených otázek a minipříběhů. Závažnou roli má v básni rovněž obraz krve, refrén a titul skladby.
Źródło:
Bohemistyka; 2017, 1; 39-45
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Desatero kázanie božie
The ten commandments of God
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/2193791.pdf
Data publikacji:
2022-12-27
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
triadic principle
exampla
framing
prologue
epilogue
stanzettas
triadický princip
exempla
zarámování
prolog
epilog
strofetty
Opis:
Satirické dílo Desatero kázanie božie ze 14. století je založeno na triadickém principu, jsou zde tři ukázky drobného provinění, dílo se skládá z dvanácti architektonických celků. Skladba je prostoupena exemply a je architektonicky zarámována prologem a epilogem. Text zaznamenaný in continuo naznačuje tendenci k dílčím strofettám.
Satirical work Desatero kázanie božie from the 14th century is based on triadic principle, there are three examples of minor offence, the work consists of twelve architectonic units etc. The composition contains examples and as for the architectonics it is framed by a prologue and an epilogue. The text recorded in continuo tends to partial stanzettas.
Źródło:
Bohemistyka; 2022, 4; 517-524
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Ester
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/50693339.pdf
Data publikacji:
2023
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
Vodseďálek
dyadický princip
syžetový rytmus
vztah ke Knize Ester
dyadic principle
sujet rhythm
relation of the Book of Esther
Opis:
Divadelní hra Františka Vodseďálka Ester pochází z počátku 19. století a je tak součástí pozdního lidového baroka. Vodseďálek ji založil na dyadickém principu, jenž se projevuje jednak v architektonice dramatu, rozvrženého do dvou dílů, jednak v nadměrném počtu dvojic postav. Do starozákonního příběhu vložil autor výjevy ze selského života, jež jsou poměrně pravidelně umístěny, vytvářejí syžetový rytmus a jsou jediným zdrojem komiky v tomto dramatickém díle. Pro hru je dále příznačná rychlá proměna scén. Vodseďálkova závislost na Knize Ester je dosti volná.
The play by František Vodseďálek, Ester, was written in the early 19th century and thus belongs to the late popular baroque. Vodseďálek based it on the dyadic principle, which is manifested in the structure of the drama in two parts, as well as in the excessive number of pairs of characters. The auctor inserted into an Old Testament story scenes from peasant life. They are set fairly regurarly, produce the sujet rhythm, and become the only source of comic effect in this drama. The play is further characterized by a quick change of settings. Vodseďálek’s dependence of the Book of Esther is rather free.
Źródło:
Bohemistyka; 2023, 23, 3; 386-393
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Poláckuv Hostinec U kamenného stolu
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/1202775.pdf
Data publikacji:
2001
Wydawca:
Uniwersytet Opolski
Opis:
Karel Polacek, a Czech prose writer of Jewish origin, is famous for his humorous novel Hostinec u kamenneho stolu [The Stone Table Tavern}, which was published in 1941 during German occupation. In that time his authorship was shielded by an artist Vlastimil Rada. It is really surprising that Polacek (writing when expecting his physical extermination) could write such a cheerful, humorous and highly artistic work. Special attention has been paid to three couples of people, not identical twins, but individuals very much alike. Specifically two sisters, two brothers and two suitors dominate there. Into the bargain there is a reappearing anticipatory figure and deus ex machina. The novel creates a compositional “dyad”, the story is divided into two unmarked parts. This piece of prose is built up on a color principle - the combination of blue and yellow. The individual chapters have synoptic titles, which is very common in humorous and satirical literature. The final part has the character of quantitative effect - the wedding ceremony gathers many different people; quantity intensifies the quality of the end.Karel Polacek died at the end of the Second World War in a concentration camp.
Źródło:
Stylistyka; 2001, 10; 443-449
1230-2287
2545-1669
Pojawia się w:
Stylistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Sokrates Josefa Tomana
Josef Toman’s Socrates
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/908878.pdf
Data publikacji:
2020-01-13
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
Josef Toman
Sokrates
architectonics
hour time
intermezzi
epistolar component
Gods’ motives
significant chapter
deus ex machina
J.L. Fischer
architektonika
horální čas
intermezza
epistolární složka
motiv bohů
signifikantní kapitola
Opis:
Josef Toman rozvrhl svůj román Sokrates (1975) do sedmi částí, jež oddělil intermezzy. Při výstavbě své prózy použil horálního času, epistolární složky, motivu bohů a signifikantní kapitoly. Nemalou roli hraje v textu deus ex machina. Mortální finále a paradoxní explicit uzavírají dílo. Tomanovo pojetí řeckého filozofa je blízké pojetí filozofa J. L. Fischera.
Josef Toman divided his novel Sokrates (1975) into seven parts separated by intermezzi. In the prosaic composition he used hour time, epistolary components, Gods’ motives and significant chapters. A considerable role is represented by deus ex machina in the text. The work is concluded by mortal finale and paradox explicit. Toman’s interpretation of the Greek philosopher is close to the one by J. L. Fischer.
Źródło:
Bohemistyka; 2019, 3; 345-351
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Tvarosloví »Nemodlence« Karolíny Světlé
Morphology of the »Nemodlence« by Karolína Světlá
Autorzy:
VŠETIČKA, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/909178.pdf
Data publikacji:
2020-09-15
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
Karolína Světlá
architectonics
synchronic scene
natural background
dynamic props
deviation moment
female intriguer
Gemini
anticipant
convergent principle
architektonika
synchronní scéna
přírodní kulisa
dynamická rekvizita
deviační moment
intrikánka
blíženci
konvergentní princip
Opis:
Karolína Světlá ve svém posledním románě Nemodlenec (1878) klade důraz na výstavbu textu, zdůrazňuje jeho střed a kulminaci. Vedle celkového rozvržení použí- vá prozaička synchronní scény, přírodní kulisy, dynamické rekvizity a deviačního momentu. Z typologie postav uplatňuje figuru intrikána, anticipanta a blíženců. Celý román je vystavěn na konvergentním principu. Morfologické příbuzenství s Karlem Sabinou, Aloisem Jiráskem a Jakubem Arbesem.
In her last novel called Nemodlenec (1878), Karolína Světlá puts emphasis on the text composition with the focus on its centre and its climax. Besides the general layout, the prose writer uses synchronic scenes, natural background, dynamic props and deviation moment. From the character typology she uses the character of an intriguer, an anticipant and a Gemini pair. The whole novel is built on the convergent principle. Morphological relation to Karel Sabina, Alois Jirásek and Jakub Arbes.
Źródło:
Bohemistyka; 2020, 3; 383-393
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Výstavba staročeské básně »Jižť veselé vzdávám«
Construction of the old Czech poem »Jižť veselé vzdávám«
Autorzy:
Všetička, František
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/1627428.pdf
Data publikacji:
2021-04-15
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
contrasting principle
opposites
architectonic dyad
integrating element
kontrastní princip
opozita
architektonická dyáda
integrační prvek
Opis:
Staročeskou milostnou skladbu Jižť veselé vzdávám založil její tvůrce na kontrastním principu, jejž vytváří řada opozit. Celá báseň má ráz architektonické dyády, skládá se z osmi strof, jež se půlí přesně na dvě poloviny (4 : 4). Druhou část skladby prostupuje jednotící integrační prvek, jenž je doprovázen a umocňován sekundárním integračním prvkem.
The Old-Bohemian love poem Jižť veselé vzdávám is based on the contrasting principle, which is made by a number of opposites. Its character is of architectonic dyad, it consists of eight stanzas that are divided into two halves (4 : 4). The other part of the composition is covered with a unifying integrating element, which is accompanied and emphasized by a secondary integrating element.
Źródło:
Bohemistyka; 2021, 2
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
    Wyświetlanie 1-9 z 9

    Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies