Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

Wyszukujesz frazę "Janecka, K" wg kryterium: Wszystkie pola


Wyświetlanie 1-2 z 2
Tytuł:
K některým případům nestandardní vokalické délky u zájmen
Some cases of nonstandard vocal length at pronouns
Autorzy:
Janečka, Martin
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/908843.pdf
Data publikacji:
2018-09-12
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Tematy:
morphology
phonetics
pronouns
dialect
language corpora
accusative case
morfologi
fonetika
zájmena
dialekt
jazykový korpus
akuzativ
Opis:
Tato stať pojednává o nestandardním použití vokalické délky v akuzativu singuláru zájmen ní, jí, naší a vaší. Pokouším se poukázat na možnou souvislost mezi výslovností těchto tvarů a jejich psanou podobou v Českém národním korpusu. Zejména se zaměřuji na to, v jakých kontextech volí uživatel jazyka (pisatel) v akuzativu singuláru dlouhý koncový vokál i v případech, kde to není v souladu s paradigmatem daného zájmena tak, jak je zachyceno v mluvnicích českého jazyka. Rozdíly z hlediska funkčních stylů zkoumám v korpusu SYN2015, rozdíly z hlediska regionální příslušnosti pak v korpusu SCHOLA2010. Sleduji rovněž, které předložky se pojí s nestandardními akuzativními tvary zájmen.
This article concerns with pronouns ní, jí, naší and vaší in accusative singular form which is non-standard for this case. I try to point out a possible connection between pronunciation of these pronouns and their written forms in Czech National Corpus. I especially focus on reasons, why a language user (writer) chooses long final vowel in accusative singular also in contexts, where it is not in accordance with the paradigm of given pronoun, as it is described in grammars of Czech. I explore differences in function styles in the corpus SYN2015 and differences in regions in the corpus SCHOLA2010. I also observe, which prepositions are related to non-standard accusative pronouns.
Źródło:
Bohemistyka; 2017, 4; 347-358
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
Tytuł:
Frekvence pádu v projevech afatických osob ve vztahu k používání gestikulace: srovnání s osobami bez diagnostikované poruchy řeči
Frequency of falls in the manifestations of aphasic individuals in relation to the use of gestures: comparison with persons without diagnosed speech disorders
Autorzy:
Janečka, Martin
Powiązania:
https://bibliotekanauki.pl/articles/1627389.pdf
Data publikacji:
2021-09-21
Wydawca:
Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
Opis:
Článek se zabývá srovnáním frekvence pádu substantiva v přepisech audiovizuálních nahrávek osob s diagnostikovanou afázií a mluvčích bez diagnostikovaného poškození řeči. Pokouší se ukázat na některá specifika v distribuci pádů v projevech afatických osob, která souvisí s obecnou charakteristikou syntaxe afatických projevů. Dále postihuje frekvenci autosémantických slovních druhů (substantiv, sloves a adverbií) v projevech osob s afázií a standardních mluvčích a dává ji do souvislosti s počtem komunikačních gest, kterými je možné tyto autosémantické slovní druhy nejen doprovázet, ale také nahradit. Výsledky ukazují, že osoby s afázií používají na jednu stranu méně autosémantik, na druhou stranu však více komunikačních gest než standardní mluvčí.
The article deals with a comparison of frequency of noun case in transcriptions of audio-visual recordings produced by people with diagnosed aphasia and people with no visible speech distortion. Considering case distribution in aphasic people’s speech, this article tries to point out some specifics connected to general characteristics of aphasic speech. Further, frequency of autosemantic parts of speech (nouns, verbs and adverbs) in aphasic people’s speech and verification persons is described. This frequency is further connected with number of communication gestures. Based on analysis of aphasic people speech, it is obvious that these gestures can not only accompany their speech, but they can also substitute different autosemantic parts of speech. Results show that, on the one hand, people with diagnosed aphasia use less autosemantic words, but on the other hand, they use more communication gestures than people without speech distortion.
Źródło:
Bohemistyka; 2021, 3; 331-344
1642-9893
Pojawia się w:
Bohemistyka
Dostawca treści:
Biblioteka Nauki
Artykuł
    Wyświetlanie 1-2 z 2

    Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies