Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

English (EN)·Polski (PL)·Yкраїнський (UK)
Przejdź do strony domowej biblioteki Centralna Biblioteka Wojskowa Link otwiera się w nowym oknie Logo biblioteki Prolib Integro - strona głównaCentralna Biblioteka Wojskowa

Wyszukujesz frazę "český jazyk" wg kryterium: Temat

  Lista filtrów
Wyrównaj
    Wyświetlanie 1-6 z 6
    Tytuł:
    Prézentní časování sloves vzorů »kryje« a »kupuje« ve spisovné češtině: variantnost, nebo unifikace?
    Present timing of pattern verbs »cover«s and »buys« in standard Czech: variability or unification?
    Autorzy:
    Sojka, Pavel
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/909318.pdf
    Data publikacji:
    2021-01-15
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech
    historical grammar
    conjugation
    český jazyk
    historická mluvnice
    časování
    Opis:
    Tvarová konkurence v prézentním časování sloves vzorů kryje a kupuje jako výsledek hláskových změn (v 1sg kryji/kupuji vs. kryju/kupuju; ve 3pl kryjí/kupují vs. kryjou/kupujou) existuje v češtině již od 15. století. Progrese koncovek -u a -ou se tradičně vysvětlovala jako projev tvarového vyrovnávání uvnitř 1.–3. slovesné třídy. V roce 1993 byly proto u vzorů kryje a kupuje koncovky -u a -ou přijaty do kodifikace spisovného jazyka. Toto rozhodnutí se však nesetkalo s všeobecným souhlasem, neboť pozice obou koncovek ve spisovných textech není stejná: zatímco koncovka -u se postupně neutralizuje, koncovka -ou si stále zachovává značný stupeň příznakovosti, či dokonce nespisovnosti (zejména v psaných textech). V tomto příspěvku si klademe otázku, jak se tato tvarová konkurence projevuje v dnešní televizní publicistice, konkrétně v diskusním pořadu Interview ČT24.
    The morphological variation in the present-tense conjugation of the kryje and kupuje conjugation types (3rd verb class) as a result of gradual vowel shifts has been in progress since the 15th century. The gradual back shift towards the endings -u and -ou used to be explained as a result of paradigm levelling within the conjugation types of the 1st, 2nd and 3rd verb class. In 1993, these endings were codified alongside with the endings -i and -í. However, this codification act hasn’t met with general approval, because the incidence of the endings -u and -ou in standard language is not equal: while the ending -u has been standardizing, the ending -ou has still retained its markedness or can be even regarded as colloquial, in particular in written standard language. In this paper, we aim to answer the question how the endings -u and -ou are applied in present-day TV journalism, namely in the Interview ČT24 show.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2021, 1; 27-46
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Měšek nebo Dago, Dobrava nebo Doubravka – jména prvního polského vladce a jeho české manželky
    Mesko or Dago, Dobrava or Doubravka - the names of the first Polish ruler and his Czech wife
    Autorzy:
    Balowski, Mieczysław
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/908870.pdf
    Data publikacji:
    2019-05-10
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech language
    Polish language
    onomastika
    antroponyma
    first names
    Mieszko
    Doubravka
    český jazyk
    polský jazyk
    jména
    Opis:
    Autor analyzuje jména Mieszko a Dąbrówka/Doubravka v polských a českých historických pramenech. Odkazuje také na současné lingvistické studie, které zpochybňují existenci jména Mieczysław v desátém století a také jména Dąbrówka jako polské podoby českého jména Doubravka. Zatímco druhé je uváděno v českých textech a bylo použito v 10. století u českého knížecího dvora, první je známo pouze z prvních polských kronik. Není potvrzeno staršími latinskými nebo německými kronikami nebo jinými dokumenty z tohoto období.
    The author analyzes the names Mieszko and Dąbrówka / Doubravka in Polish and Czech historical sources. He also refers to contemporary linguistic research, which questions the existence of the name Mieczysław in the tenth century, and also the name Dąbrówka as the Polish form of the Czech name Doubravka. While the second one is certified in Czech texts and was used in the 10th century at the Czech court, the first is known only from the records of the first Polish chronicles. It is not confirmed by any earlier Latin or German chronicles or other documents from that period.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2019, 2; 181-193
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Kodifikovaná plurálová shoda neuter v nominativu a akuzativu: mizející realita?
    The codified match of the nominativus and accusativus of plural form of neuter: vanishing reality?
    Autorzy:
    Sojka, Pavel
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/908815.pdf
    Data publikacji:
    2018-09-07
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech
    grammar
    morphology
    codification
    neuter agreement
    český jazyk
    mluvnice
    tvarosloví
    kodifikace
    shoda neuter
    Opis:
    Z historických příčin je plurálová shoda neuter bezesporu jedním ze slabých míst spisovného českého tvarosloví, a to nejméně od počátku 19. století. Přinejmenším od 80. let 20. století je jediná kodifikovaná varianta (ta velká města zanikla) považována mnohými uživateli jazyka, ale i některými bohemisty za vypjatě knižní. Obecněčeská podoba Ty velký města zanikly si však stále zachovala nespisovný charakter a ani moravská podoba Ty velké města zanikly není přijímána jednoznačně kladně (zejména mluvčími z Čech). Tento příspěvek se snaží odpovědět na otázku, jak silnou pozici mají kodifikované varianty v současných televizních interview. Zjištění vycházejí z analýzy 200 vysílání publicistického pořadu Interview ČT24, jehož hosty jsou osobnosti z politické sféry, jakož i z dalších společenských oblastí.
    It can hardly be argued that – for historical reasons – the neuter plural agreement has been one of the weak points of the Standard Czech morphology at least since the 1800s. At least since the early 1980s the only codified form (ta velká města zanikla) has been regarded by many speakers and even by many bohemists as too „bookish” whereas the Colloquial Czech form used in informal style in Bohemia (ty velký města zanikly) has still retained a high degree of colloquiality and the Moravian form (ty velké města zanikly) doesn’t meet with general acceptance in Bohemia (according to sociolinguistic research). This paper aims to answer the question to what extent the codified form of neuter plural agreement is applied in present-day TV interviews. The examined specimen contains 200 recordings of the Interview ČT24 show. The 200 interviewees are celebrities from political and social walks of life.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2018, 3; 205-218
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Několik poznámek k ne/formálnosti jazykové komunikace v češtině
    Several comments on the non/for malities of language communication in Czech
    Autorzy:
    Lollok, Marek
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/908789.pdf
    Data publikacji:
    2018-08-31
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech language
    in/formality
    standard Czech
    non-standard Czech
    český jazyk
    ne/formálnost
    spisovnost
    nespisovnost
    Opis:
    Text se zabývá problematikou tzv. formálnosti a neformálnosti v jazykové komunikaci v češtině; cílem je objasnit tento v lingvistice frekventovaný, avšak nikoli jednoznačný koncept. Jsou představeny jeho základní aspekty, např. souvislost s pragmatickou stránkou komunikace, jazykovými a mimojazykovými normami, resp. některými stylovými dichotomiemi. Část textu je věnována i trendu odklánění se od formálnosti (a také od spisovnosti) v situacích dříve či doposud zásadně formálních; poněkud podrobněji popisujeme tento trend v oblasti komunikace mediální.
    This article deals with the issue of so-called formality and informality in language communication in Czech; the aim is to clarify this frequent but not unambiguous concept. We comment some basic aspects of this concept, e. g. the connection with the pragmatic aspects of communication as well as with language and extra-lingual standards and other stylistic dichotomies. Part of the text follows up the current trend of deflection from formality (as well as from standard Czech) in situations previously or so far fundamentally formal; in more detail we describe this trend in media communication.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2018, 1; 9-18
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    The verb in a Czech sentence: How do foreign learners of the Czech language perceive the structure of a Czech sentence?
    Autorzy:
    Koudelíková, Tereza
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/2193776.pdf
    Data publikacji:
    2023-03-24
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    verb phrase
    noun phrase
    Czech language
    sentence structure
    syntax
    morphology
    subject-predicate agreement
    větná struktura
    český jazyk
    morfologie
    shoda přísudku s podmětem
    Opis:
    The aim of this paper is to illustrate through two sentences how foreign learners perceive the structure of the Czech language. Respondents were asked to write answers on how the language works, what the syntactic relations of the sentence members are, and why the chosen words have their concrete forms with respect to the whole clause. The survey collected answers of a wide range of respondents with respect to both the number of years of studying the Czech language and their native language. After a brief introduction to the Czech language focusing mainly on the syntactic and morphological properties that were at the center of attention in this survey, the chosen survey questions are analyzed. It turned out that learners of the Czech language were willing to participate in this survey; in total the respondents provided answers in 95.7 % of cases, which helped to get more exact results. It emerged that respondents of the survey fully answered the questions correctly in 52.7 % of cases. The remaining 47.3 % of responses were either wrong or incomplete depending on the form of the question. The results of this survey lead us to the conclusion that it might be worth focusing more on the system of morphology and syntax while teaching Czech for foreigners. The complete list of answers with respect to the number of years of studying the Czech language is attached in the appendix.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2023, 1; 90-108
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
    Tytuł:
    Percepce výslovnostních chyb učiteli českého jazyka
    Perception of pronunciation errors in a Czech language teacher
    Autorzy:
    Vlčková-Mejvaldová, Jana
    Štěpáník, Stanislav
    Powiązania:
    https://bibliotekanauki.pl/articles/908864.pdf
    Data publikacji:
    2019-05-10
    Wydawca:
    Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
    Tematy:
    Czech language
    didactics
    orthoepy
    phonetics
    phonetic aspects
    pronunciation
    pronunciation error
    teacher’s subject matter knowledge
    český jazyk
    didaktika
    ortoepie
    fonetika
    učitelova znalost obsahu
    výslovnost
    výslovnostní chyba
    zvuková stránka
    Opis:
    Dobrá výslovnost je jedním ze základních rysů řečové kultivovanosti mluvčího. Vyučování mateřskému jazyku by mělo vést k rozvoji řečových dovedností, jejichž součástí je zvládnutí ortoepické normy. Jednou z podmínek tohoto procesu je sama učitelova znalost a praktické ovládání české ortoepie. Článek přináší výsledky studie, jíž se zúčastnilo 148 učitelů na 1., 2. a 3. vzdělávacím stupni. Studie zjišťovala schopnost učitelů detekovat výslovnostní chyby v souvislé promluvě. Výsledky naznačují, že povědomí o české ortoepické normě je mezi učiteli spíše nedostačující a že může existovat souvislost mezi učitelovou znalostí ortoepické normy a kvalitou mluveného projevu žáka.
    Pronunciation is one of the basic characteristics of one’s speech culture. L1 teaching should lead to the development of speaking skills, whose part is also mastering the orthoepic norm. One of the preconditions of that is the teachers’ subject matter knowledge, their own practically mastery of Czech orthoepy. The paper brings the results of a study conducted with a sample of 148 teachers from Czech primary and lower- and upper-secondary schools which researched the teachers’ ability to detect pronunciation errors in a segment of continuous speech. The results indicate that the awareness of the orthoepic norm among Czech language teachers is rather insufficient, and that there is quite strong correlation between the teachers’ knowledge of the orthoepic norm and the pronunciation errors their pupils make.
    Źródło:
    Bohemistyka; 2019, 2; 239-268
    1642-9893
    Pojawia się w:
    Bohemistyka
    Dostawca treści:
    Biblioteka Nauki
    Artykuł
      Wyświetlanie 1-6 z 6

      Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies