O tłumaczeniu czeskiej prozy autobiograficznej. Przypadek Ludvíka Vaculíka

Článek komentuje vztah polských překladatelů k Vaculíkovým románům, především k "Českému snáři" a "Jak se dělá chlapec", z kterých ukázky najdeme v polských časopisech 80. a 90. let 20. století. Spojuje recepci Vaculíkova díla se vznikem a poklesem zájmu o český disent. Hledá v překladech i nepatrné stopy kulturního dialogu.

The article comments upon Polish translators attitude to the novel of the Czech prose writer Vaculik, especially "Český snář" and "Jak se dělá chlapec", fragments of which can be found in Polish magazines of 80’s and 90’s in 20th century. The reception of this prose is linked with the formation and interest decline of the Czech opposition’s situation. The article searches for traces of cultural dialogue in translation attempts.