Komenského labyrint světa v reflexi postmoderní krize rodiny

The article describes the existence of man in the order of the world, anchored in a family and home against the background of the current importance of a human being in the post-modern society. Partnership and relationship bonds, as the founding possibility of secure space with the chance for trust as well as of safety and acceptance, open the ability to a proper development of a man. The emotional field of a family as cooperating energy with the hope to fulfil partnership and parentship with transgenerational overlap aims to the genuinely essential human existence. Failure manifested by dysaretation complicates the process of socialisation and leads to the claim of education of resocialisation.

Text popisuje existenci člověka v řádu světa, ukotveného v rodině a domově na pozadí současné podstaty bytí v postmoderní společnosti. Partnerství a vztahovost, jako zakládající možnost bezpečného prostoru s možností důvěry, bezpečí a přijetí, otevírá možnost řádného vývoje člověka. Emoční pole rodiny jako kooperující energie s možností naplnění partnerství a rodičovství s přesahem transgeneračním, cílí k pravé lidské podstatné existenci. Selhání, projevující se dysaretací, komplikuje socializační proces a vede k nároku resocializační výchovy.