Literární dílo jako pretext: pokus o dekompozici a rekompozici

V následující studii vnímáme literární text jako pretext k dekompoziční analýze, přičemž nový, resp. námi upravený text (posttext) vrhá interpretační světlo na zkoumaný slovesný objekt ve smyslu ontologickém i axiologickém. Dekompozice pomáhá jednak analyzovat způsob výstavby a bytí původního slovesného artefaktu, rovněž zvýrazňuje funkce, které plní. V první části ukazujeme hodnoty básně Let ze sbírky Pokosená hlina (1999) současného slovenského spisovatele Jozefa Leikerta na pozadí slovosledných dekompozičních strategií, v druhé části pak analyzujeme už hotovou „rekompozici”, resp. slovesnou adaptaci kanonizovaného básnického textu české literatury (poéma Ondřeje Koupila nazvaná Květen, 2020) a její interpretační možnosti vzhledem k pretextu, tedy k poémě Máj (1836) Karla Hynka Máchy.

In the following study, we perceive the literary text as a pretext for a decomposition analysis, while the new text modified by us (posttext) sheds an interpretive light on the examined verbal object in the ontological and axiological sense. Decomposition helps to analyze the way of construction and being of the original verbal artefact, as well as to highlight the functions it performs. In the first part we show the values of the poem Let (Flight) from the collection Pokosená hlina (Mowed Clay, 1999) by the contemporary Slovak writer Jozef Leikert on grounds of word-order decomposition strategies. In the second part we analyse the finished ”recomposition”, or rather a verbal adaptation of a canonized poetic text of Czech literature (a poem by Ondřej Koupil called Květen, 2020) and its interpretive possibilities with respect to the pretext, i.e. the poem Máj (May, 1836) by Karel Hynek Mácha.